Doufám, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že bylinky obstály ve zkoušce času. Nejsou žádnou převratnou metodou ani zázrakem, který řeší na počkání neřešitelné. Tvrdí-li vám někdo, že bylinkami za čtrnáct dnů vyléčí rakovinu, je to trouba. Léčivky jsou při správné diagnostice účinné, šetrné (pokud postupujete podle rad zkušených bylinářů) a hlavně: nejsou uměle vytvořené (arteficiální).
A ještě jedno doporučení: Pokud je to možné, připravujte si domácí bylinné prostředky sami, pomocí vlastních vypěstovaných nebo nasbíraných rostlin, nejlépe čerstvých, čistých, pečlivě vybraných a zpracovaných. Takové produkty „zelené lékárny“ máte pod kontrolou. Můžete si být pak jisti, že to, co užíváte neobsahuje konzervanty, nežádoucí části rostlin, nečistoty apod.
Nyní k tématu. Budeme se dnes zabývat pouze některými léčivkami na jarní virózy a to těmi, které máme vyzkoušeny a rádi je používáme. Samozřejmě existuje mnoho dalších, které mají účinky podobné, a my budeme rádi, když se s námi podělíte o Vaše zkušenosti.
Jako zdroje k našim článkům slouží povětšinou Mattioliho herbář (v češtině též Herbář neboli bylinář, latinsky původně Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis -http://cs.wikipedia.org/wiki/Pietro_Andrea_Mattioli), Herbář léčivých rostlin od Jiřího Janči a Josefa Zentricha, knihy Marie Treben, světoznámé česko-německé bylinkářky (http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/maria-treben-17251), a další, podle témat.
A nezapomeňte: tyto informace a názory nejsou náhradou za odbornou lékařskou pomoc. Mají ji jen doplnit a podpořit.
Na jarní virózy používáme nejčastěji dobře dostupné:
- Černý bez (Sambucus nigra)
- Zázvor pravý (Zingiber officinale)
- Česnek domácí (Allium oleraceum)
- Cibule obecná (Allium cepa)
- Křen selský (Armoracia rusticana)
Bez černý (Sambucus nigra)
Černý bez byl již od starověku ceněn jako jeden z nejsilnějších prostředků proti chřipce, oparům a nachlazení. Používal se buď preventivně, nebo v průběhu samotné infekce.
Tato tradice byla potvrzena pozitivními vědeckými pokusy. Jedna randomizovaná (při přidělování různých druhů léčby při klinických studiích se používá náhodného výběru), dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie z roku 2004 zjistila u 60% sledovaných zkrácení příznaků o 4 dny, což bylo označeno jako působivý výsledek. Jiná studie zjistila, že flavonoidy obsažené v čerstvých bezinkách, brání infekci nebezpečnými kmeny chřipky (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19682714).
Podle Wendyse se sbírá květ (Flos sambuci) nebo plody (Fructus sambuci), někdy se sbírávaly i listy, kůra nebo kořeny.
Květy se sbírají za suchého počasí nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C, před úplným usušením se obvykle sdrhují, aby se zbavily silných stopek. Usušenou drogu je třeba chránit před vlhkostí, aby nezhnědla.
Plody se sbírají za plné zralosti a suší se stejně jako květ.
Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky. V plodech jsou přítomny antokyanová barviva, organické kyseliny (např. kyselina jablečná, citronová, kozlíková, octová, vinná, propionová), cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice, vitaminy (hlavně A a B), silice aj.
POZOR: Kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody.
Květy působí potopudně, močopudně, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Podávají se proto zejména při nachlazení a při chorobách cév. Plody bezu působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání. Listy lze použít zevně ve formě zábalu např. při revmatismu, podle některých autorů působí i protinádorově na zevně přístupné nádory, kašovitý obklad z listů údajně dokáže "vytáhnout vodu z kolena", vnitřně ve formě nálevu čistí krev a užívají se i jako součást čajů proti akné.
Přestože je „bezinka“ obecně považována za bezpečný přírodní prostředek, může však výjimečně a při značnémpředávkování vnitřně podaný bezový list (a stejně tak kůra) vyvolávat zvracení a průjmy!
Na našem území rostou ještě dva zástupci tohoto rodu, které bychom neměli zaměnit. Přesný popis najdete v botanických publikacích.
Bylinný bez chebdí (Sambucus ebulus L.) roste zejména v teplejších oblastech, a přestože se historicky v bylinářství používal, jeho droga je silná, působí razantně a ve vyšších dávkách může být jedovatá. Proto, podle Janči a Zentricha, není vhodné ji používat v amatérském léčení.
Bez červený (Sambucus racemosa L.) roste nejčastěji v lesích, zejména v podhorských oblastech a byl vysazován i u stavení. Od bez černého se liší zelenavě žlutými květy ve vejčitých vrcholičnatých latách, hnědou dření větví a červeným zabarvením peckoviček.
Květ bezu černého se podává v VYNIKAJÍCÍHO ČAJE (nálevu), který s citronem a medem milují děti, z plodů je nejlépe použít čerstvou vymačkanou šťávu (šťáva se převaří, smíchá se v poměru 6:1 se 40% lihovinou (např. vodka), přidá se trochu kyseliny citrónové a 15 minut se sterilizuje - podává se pak 8 až 10 polévkových lžic denně po dobu 2 až 3 týdnů), případně se z usušených plodů připravuje odvar.
Zázvor pravý (Zingiber officinale) http://zazvor.eu/
Zázvor pravý je vytrvalou bylinou, která každoročně vyhání z oddenku několik lodyh. Patří mezi vyšlechtěné rostliny, proto se ve volné přírodě nenachází. Nejvíce se pěstuje v teplejších zemích Asie, ale pravlastí zázvoru je údajně Indie, odkud se nejvíce vyváží.
S jistotou můžeme říci, že v Indii a Číně se používá již více než tři tisíciletí. Z těchto oblastí se pravděpodobně zásluhou fénických mořeplavců rozšířil do zemí Blízkého východu a do Středomoří. První zmínky o zázvoru včeských zemích jsou datovány do 13. století. V té době se zázvor užíval sušený a možná překvapivětaké naložený v cukru (zázvorové bonbóny). Ve 13. a 14. století se zázvor stal spolu s černým pepřem jedním z nejobchodovanějších artiklů mezi kořením. V té době jedna libra zázvoru měla cenu jedné ovce. Ve středověku se věřilo, že zázvor musí pocházet z Ráje. Pravděpodobně pro jeho chuť, aroma a nespočet léčebných účinků.
Kořen zázvoru může být zbarven žlutě, okrově (loupaný), hnědě až černě (neloupaný). Kdo ještě zázvor neochutnal, určitě s tím neotálejte. Zázvor je chutným všelékem.
Oddenek zázvoru obsahuje silici (až 3 %), která obsahuje seskviterpeny a typickou vůni způsobuje obsah alfa plus beta zingiberinu. Ostrá chuť je způsobena přítomností pryskyřičné složky, která se nazývá shoagol. V mnoha zdrojích se uvádí, že zázvor je antibakteriální a protizánětlivý, proto chcete-li ho užívat proti jarním virózám, pak jste na správné cestě. V mnohých případech může předcházet rýmě či chřipce, a pokud jim nepředejde, tak alespoň zmírňuje potíže a to jak při chřipce a rýmě tak i při žaludečních nevolnostech či špatném trávení.
Zázvor je kořením, ale můžete jej užívat v podobě nálevu (čaje), můžete jej inhalovat (při úporných sinusitidách), používat např. na zevní obklady při některých kožních defektech.
V naší famílii je nejpopulárnější forma zázvorového sirupu, z nějž si můžete dělat zázvorovou limonádu (zalejete pouze vodou), nebo čaj (dtto – pouze zalejete horkou vodou). Výhodou je, že příprava je jednoduchá i pro naše děti.
Příprava zázvorového sirupu macerací (máčením) se vyhýbá vysokým teplotám (typickým pro klasickou přípravu čaje), takže vzniká cosi, co bychom s jistou mírou nadsázky mohli nazvat „zázvorovým fresh džusem“. Navíc se díky této metodě dostane na domácí med a spoustu indického koření, které účinky zázvoru umocňují.
Zázvorový sirup dle receptu Horské chaty Kleť
Ingredience
1/2 kg zázvoru
1 kg cukru
1 1l citron stavy
1/4 l medu
větší svazek máty
3 citrony
2 limetky
2 lžičky kardamon
1 lžičku skořice
6 hřebíčku
2 badyány
špetka muškát oříšku
1 vanilkový lusk
Postup přípravy
- zázvor jemně nastrouháme. Čím jemněji, tím více účinných látek se vymaceruje
- limetky a citrony důkladně očistíme a nakrájíme na kostičky
- med předem lehce rozehřejeme ve vodní lázni a vše důkladně promícháme
- necháme asi 2 dny uležet v teple, občas, 2 x denně, zamícháme
- poté přes jemné sítko propasírujeme (není-li kovové, o to lépe) a dáme do lednice.
Použijeme jako základ pro čaj tj. 0,5 dcl základu na 0.5l horké vody nebo pro limonádu (podle chuti)
V chladu a čisté sklenici vydrží sirup cca.3 měsíce
Simona Tancerová, Jaroslav Berka
Video s výrobou najdete na:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/
Rada Přírodovědné společnosti
Za bylinkami z Čech až na konec světa a zpět