Mateřídouška, lidově mimo jiné také mateřídouška tymiánová, vonná, tymián, démut, douška mateří, dymiánek, mateřinka, žadovník je rostlinou bájnou a název samotný poukazuje na její největší využití. Je to bylinka dětská, protože její obsahové látky působí především na tzv. dětské obtíže. Je hojně používaná, silně aromatická bylina a je součástí mnoha legend, pověstí a pověr. Její název odvozený z řeckého thymos = mužnost, síla naznačuje nejen sílu pomoci v trápení, ale má i osvěžující účinky. Císař Augustus Octavianus a jeho vojenští léčitelé ji považovali za důležitou, protože prášek z roztlučené nebo rozemleté nati prý stavěl krvácení. Maminky často dávaly mateřídouškový nálev dětem do koupele, aby prý byly silné.
Mateřídouška je sestrou tymiánu, i ona je z čeledi hluchavkovitých, které jsou v naší květeně hojně zastoupeny. Mezi běžné a známé zástupce této čeledi se řadí např. hluchavka, mateřídouška, tymián nebo šalvěj. Mnohé druhy jsou využívány jako aromatické koření nebo bohatý zdroj silic a mnoho z nich je léčivých. Mateřídouška má velmi široké využití v kuchyni i léčitelství, přičemž je nutné zdůraznit, že “koření” a “léčivky” jsou de facto totéž. Je velice voňavou i dekorativní bylinkou, kterou stojí za to pěstovat.
DRUHY MATEŘÍDOUŠKY
V květeně České republiky je zastoupeno 7 druhů mateřídoušek. Naším nejběžnějším druhem je mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides). Je rozšířena od nížin do hor a její největší výhodou je značná mrazuvzdornost a regionální vitalita. Přitom obsah i složení obsahových látek je pro použití ve fytoterapii vhodný srovnatelně, jako u jiných, teplomilnějších druhů. Přestože se obsah účinných látek u jednotlivých druhů poněkud mírně liší, není pro kvalitu drogy rozhodující; není totiž závislý jen na druhu, ale i na stanovišti: obecně platí, že nejvíce účinných látek mají rostliny rostoucí na slunných a níže položených stanovištích. V teplejších částech České republiky jsou rozšířeny další druhy: mateřídouška časná (Thymus praecox), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Zbývající dva druhy jsou horské: mateřídouška alpinská (Thymus alpestris) se u nás vyskytuje s jistotou pouze v Krkonoších, mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus) v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku. Přechodně zplaňuje pěstovaný tymián obecný (Thymus vulgaris). Mateřídouška obsahuje zejména monoterpenoidy obsažené v silici (až 0,6%), dále kyselinu ursolovou, hořčinu serpyllin, třísloviny (asi 7%), flavony a fytoncidy. Thymol má silné antiseptické účinky, karvakrol má účinky podobné, ve větších objemech a dlouhodobém podávání je však poněkud toxičtější, třísloviny napomáhají uvolňování hlenu, mírní kašel, zabraňují tvorbě plynů, uvolňují křeče, působí proti průjmům, zevně vyvolávají překrvení kůže.
ZÁKLADNÍ ZPRACOVÁNÍ
Využívanou částí je nať, jejíž nezdřevnatělé části se sbírají od května do srpna. Suší se ve stínu ve slabých vrstvách nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C. Při sušení se neobrací, aby neopadaly listy.
FYTOTERAPIE - ZELENÁ LÉKÁRNA
Podle J.A.Zentricha zvyšuje obranyschopnost organizmu proti infekčním chorobám (chřipka, nachlazení apod.), podporuje vykašlávání (bronchitida), má antiastmatické účinky, posiluje nervy (možno proto použít při neurastenii, depresích, nervově podmíněné závrati, migréně, šumění v uších), zlepšuje funkci trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti, působí proti nadýmání, má močopudné účinky, reguluje menstruaci. Výrazných antiseptických účinků lze s úspěchem využít při různých zánětech nebo zevně na špatně hojitelné rány, vředy či spáleniny od slunce. Při současném vnitřním i zevním použití (obklady, koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně. Ve vyšších dávkách ji lze vnitřně použít i proti střevním parazitům. Nálev se obvykle připravuje z jedné čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody - pije se 3x denně.
PĚSTĚNÍ NIC NENÍ
Pěstování mateřídoušky není nikterak záludné ani náročné. Mateřídouška je trvalka, která vám na jednom stanovišti vydrží až pět let, přičemž péče o ni není příliš složitá. Pěstovat ji můžete na zahradě, skalce, v truhlících na balkoně anebo ve větším květníku doma. Zásadní je slunné místo a písčitý velmi dobře propustný podklad. Vyhovuje jí sušší, lehká půda, která je mírně vápenitá, alkalická. Prostředí by mělo být na přímém slunci, protože mateřídouška miluje sluníčko, teplo a sucho a mělo by být chráněno před prudkým větrem. Semena mateřídoušky si můžete předpěstovat, ale bez váhání je také můžete zasadit přímo na trvalé stanoviště. Semínka mateřídoušky se, stejně jako sazeničky, sází do řádků 40 cm od sebe, semena 3 cm pod povrch půdy, do níž je lehce zatlačíte. Mateřídoušku vysévejte v březnu a dubnu. Mateřídouška kvete od května do září. V létě, na jaře a na podzim (i po odkvětu) se doporučuje mateřídoušku pravidelně seřezávat. Mateřídouška vám potom zesílí a rozkošatí se. Nesázejte mateřídoušku do stínu, protože tam bude živořit. Mateřídouška rostoucí ve stínu je řídká a plazící, v zimě vymrzá.
Milí přátelé bylinek. V září 2015 jsme zahájili první ročník Bylinkové školy přírodních terapií.
Motivací byly obdobné školy, snažící se pomáhat, ovlivňovat a konečně i léčit pomocí přírodních prostředků. Je jich ve světe mnoho, ale současně je pravdou, že málokteré se specializují na léčivé rostliny.
Slovo výchova je odvozené z řeckého educare a znamená v původním slova smyslu „vyvádět někoho odněkud“. Z toho je zřejmé, jak je důležité, kdo je tou osobou, která nás vyvádí nebo vede. Víceméně několik let trvalo, než složení lektorů, které dnes máme, naplnilo tento požadavek. Myslíme, že jde nejen o mimořádné odborníky, ale také o MIMOŘÁDNÉ UČITELE.
První ročník, který probíhá je zaměřen na základy bylinářství. Další dva ročníky by měly být specializovány a mimo současných nosných předmětů (úvod do bylinářské botaniky, základy zpracování léčivých rostlin, zásady klinické diagnostiky, dietitika, zdravotní cvičení), přibudou další.
Záměrem je, aby absolventi Bylinkové školy přírodních terapií byli samostatnými bylináři, schopnými pěstovat, sbírat, zpracovávat a správně používat léčivé rostliny.
Rada Přírodovědné společnosti
Za bylinkami z Čech až na konec světa a zpět