Slovo výchova je odvozené z řeckého educare a znamená v původním slova smyslu „vyvádět někoho odněkud“. Z toho je zřejmé, jak je důležité, kdo je tou osobou, která nás vyvádí nebo vede. Víceméně několik let trvalo, než složení lektorů, které dnes máme, naplnilo tento požadavek. Myslíme, že jde nejen o mimořádné odborníky, ale také o MIMOŘÁDNÉ UČITELE.
MUDr. Michaela Šimková
celostní diagnostika
O mě
Narodila jsem se v roce kovového psa v severočeském Chomutově.
Po prodělání běžných dětských nemocí a absolutoriu základní školy a gymnázia vedla má cesta na Pedagogickou fakultu, obor matematika-biologie. Studium mě bavilo, ale stále jsem měla v zádech ještě něco jiného... O prázdninách jsem chodila na brigády do nemocnice a má touha být poblíž lékařskému řemeslu rostla.
A pak jsem se rozhodla... a podala přihlášku na medicínu. Ukončila jsem úspěšně dva roky studia na PřF poslední zkouškou z “brouků” a zároveň složila přijímací zkoušky na 1. lékařskou fakultu UK v Praze. A pak začalo studium a studium a zase studium...
Náročných a přitom krásných šest let na medicíně a nad knihami jsem zakončila promocí a nastoupila do své první práce - Psychiatrické léčebny v Písku. Byl to najednou jiný svět. Praxe byla úplně jiná než knihy. Pak pracovně následovala změna - Nemocnice v Českých Budějovicích a pak mateřská dovolená.
Zastavila jsem poněkud svůj pracovní běh a podívala se dozadu... a dopředu... A přemýšlela, kudy jít dál.
Během studia medicíny jsem se začala zajímat o východní nauky a následně studovala Tradiční čínskou medicínu. Byl to fascinující svět, filosoficky mě velmi blízký. A možnost vidět najednou dvě medicíny - tolik vzdálené, a přitom tolik podobné.
Během již zmíněné mateřské dovolené jsem svůj život a vzdělání obohatila nejen o mateřské povinnosti, ale i o čtyřletý sebezkušenostní výcvik v rodinné terapii se zaměřením na psychosomatku. Byla to velmi zajímavá zkušenost jak profesní, tak osobní.
Po mateřské dovolené jsem ale zpět do nemocnice již nenastoupila. Nedokázala jsem se již po nabytí vědomostí a zkušeností z TČM a psychosomatky vrátit do systému, kde bych předepisovala léky a byla klasickým psychiatrem. To už mi prostě nešlo.
Shodou okolností mi byla nabídnuta práce na Klinice TČM na Hluboké n/Vlt, kterou jsem přijala a nastoupila tam jako terapeut TČM. Pronikala jsem do tajů bylin a akupunktury a hledala recepisy a terapeutické nápady pro své klienty. V roce 2008 jsem se osamostatnila, z kliniky odešla a otevřela si vlastní terapeutickou praxi v Českých Budějovicích.
Prvním pilířem mé práce jsou individuální terapie v rámci ordinace, kde řešíme problematiku různorodých onemocnění a potíží (hlavně chronických) z hlediska čínské i západní medicíny, s přihlédnutím k psychosomatice a s podrobným rozborem dietetických návyků.
Výsledkem je pak pochopení souvislostí onemocnění, doporučení z hlediska úpravy stravy, aplikace bylin, režimová opatření a případně akupunktura.
Druhým pilířem jsou semináře, přednášky a workshopy, které probíhají jednak v rámci Akademie léčivé výživy v Praze, dále v rámci Školy přírodních terapií v České Krumlově, na JČU v Českých Budějovicích a nově v rámci mého vlastního projektu “Dejte si své zdraví do souvislostí” v Českých Budějovicích a výhledově i v Praze.
Připadá mi velmi smysluplné ukazovat lidem souvislosti co se jejich těla a duše týká a mít radost z toho, jak potom dokážou sami hledat cesty k opravdovému zdraví a osobní síle.
Třetím pilířem je práce na sobě samé, neb jsem v průběhu let často bolestně zjistila, že pokud chci někoho vést a pomáhat mu, sama musím být pevná, ve svém středu a mít dostatek energie, abych měla co nabídnout ve smyslu “můžete se o mě opřít”. V rámci sebepéče relaxuji v lese, běhám po horách, medituji v chůzi, pobývám se svými dětmi, přáteli, se psem a sama se sebou a jsem vděčná za dary, které ke mně přicházejí.
A jaký je ten niterný - a nejdůležitější vývoj mé profesní cesty?
Nejdříve jsem se zařadila do krabičky “Tradiční čínská medicína “ a tuto i praktikovala s tím, že člověk by se měl držet jednoho systému a v tom se zdokonalovat.
S postupem času jsem však zjistila, že život v krabičce mi nevyhovuje a že nejsem a nikdy nebudu pravým “Číňanem”.
Potřebovala jsem mít možnost kombinovat a vidět širší souvislosti. Západní vědu a východní moudrost. A vložit do toho obyčejný selský rozum.
Pochopila jsem, že moje síla a talent je právě v tom nalézání souvislostí, propojení zdánlivě neslučitelných světů medicín a schopnost nastavovat na tomto základě doporučení a léčbu.
Umět nalézt v jakémkoli systému to, co je pro nás cenné a použít to. Umět dle diagnostiky energetického systému nastavit čínskou i českou bylinnou směs, dietetiku a režim. Na míru, s přihlédnutím k tomu, kdo jsme, kde žijeme a co žijeme a jaké vlivy na nás působí.
Postupem času zjišťuji, že medicína je nakonec stejně jen jedna a že, pokud studujeme různé systémy, docházíme stále k podobnému principu.
Nalezení styčných bodů a určitá “integrace” mi vyhovuje mnohem, mnohem více, než jen úzké mantinely jednoho pohledu i přes velkou úctu, kterou chovám jak k čistokrevným praktikům TČM, tak k dobrým lékařům západní medicíny.
Nabízím vám Medicínu souvislostí. Propojení, pochopení a vědomé uchopení přes tradiční čínskou diagnostiku, dietetiku a zdravý psychosomatický náhled.
Na vaši cestu vás mohu vybavit bylinkami, akupunkturou, dietkou a také dobrou radou. Ta bývá v pohádkách i v životě přece nejcennější...
S úctou a láskou i k vašim příběhům
Michaela Šimková
Absolvované kursy a školení:
- 1.škola TČM /Sinobiologie/Praha
- Stáž v univerzitní nemocnici v Pekingu
- Výcvik v rodinné terapii se zaměřením na psychosomatiku /4 roky, Liberec/
- Kurs akupunktury pro lékaře /IPVZ Praha-1 rok/
- Kurs Psychiatrie v tradiční čínské medicíně /G.Maccioccia/
- kursy stran užívání bylin- čínských i evropských, sběr bylin a poznatků o nich od r.1985
- mnohé kursy dietetiky dle TČM,i dle jiných směrů- ale hlavně vlastní praxe- cca 20 let výživového poradenství
Více se o Michaele můžete dozvědět na jejích stránkách
www.akupunkturacb.cz.
prof. RNDr. Vít Grulich, CSc.
Rada Přírodovědné společnosti
Zájem o přírodu byl pro mne spíše rodinná anamnéza než vlastnost získaná: táta byl badatel-zoolog. A tak jsem vyrůstal obklopen přírodovědnou literaturou – od mala byl mi čítankou Brehmův Život zvířat. Jezdili jsme kopat krtčí hrady a pitvali jsme myši; dnes si uvědomuji, jak ohromnou zkušenost jsem získal, když jsem od táty pochytil, že krajinu lze číst jako nejúžasnější dobrodružnou knihu. Záhy mne táta získal pro svůj dávný, byť na čas opuštěný koníček, entomologii. Broukům jsem se věnoval dost dlouho, až jsem na střední škole zpracovával faunistické téma pro tehdejší přírodovědnou soutěž Natura semper viva o jedné skupině fytofágních mandelinek. Tohle téma mne vlastně přivedlo k úvahám o přehození výhybky. Botanické definitivě jsem se ovšem upsal až na vysoké – a nemálo tomu přispěly normalizační poměry: když jsem viděl, jaké mezilidské vztahy panují na katedře zoologie, bylo mé rozhodnutí zpečetěno.
Mou první pracovní pozicí byl „zřízenec v kulturním zařízení“, tedy v mikulovském muzeu, kde jsem pak strávil jako muzejní botanik skvělých 10 let. Práce se sbírkami mne obohatila o zkušenost, jak číst a interpretovat staré botanické prameny. Během muzejních let jsem probrouzdal různá zákoutí Čech, Moravy i Slovenska, ale hlavně důkladně poznal nejjižnější Moravu. Pak přišla nabídka vrátit se na Alma mater, kde práce sice není už tak čistokrevný „frajkumšt“, má ale zase jiné přednosti.
Když se otevřely hranice, obul jsem si toulavé boty. Zprvu jsem si potřeboval ujasnit kulturně historický grund, ale netrvalo dlouho, a hlavním cílem se staly cesty za přírodou. O co dál jsem se postupně pouštěl, o to více jsem si začal uvědomovat, jakou důležitost pro pochopení současné přírody mají dvě Č: čas a člověk. Z každé cesty se dnes vracím fascinován poznáním, jak lidská civilizace ovlivňuje přírodu a jak příroda ovlivňuje lidskou civilizaci. V dobrém i zlém. Odkrývat souvislosti mně činí potěšení největší a své poznatky přenášet do obrázků a slov psaných či mluvených vlastně taky.
Doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc.
Moje první vzpomínka na léčivé byliny - to je popálení od kopřivy a čaj z lipového květu. Další vzpomínka je někdy z období školní docházky a je na papírové sáčky s nasušenými bylinami, které jsme odevzdávali ve škole.
Moje současné profesní zaměření začalo asi zájmem o botaniku a studiem na Střední zdravotnické škole, obor lékárenská laborantka v Praze na Alšově nábřeží. Ráda jsem měla botanická praktika a všechny odborné „lékárnické“ předměty včetně farmakognosie. Praxe v lékárně mě nadchla, i když mi první rok dovolili jen vyměňovat stojatky s destilovanou vodou a sbírat nádobí na umytí. Farmacie mě ale zaujala natolik, že jsem po maturitě vystudovala ještě Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové. A nakonec jsem na fakultě i zůstala, jako asistentka na katedře farmakognosie. Už moje diplomová práce byla zaměřená na mikroskopické hodnocení drog, a tak jsem začala vést praktická cvičení z mikroskopie. Postupně jsem objevovala zajímavý svět přírodních látek, fytochemii, výzkum účinků i praktické používání v současnosti i v minulosti. Léčivé rostliny mě provázejí i ve volném čase, na chalupě sbírám a suším, pro krásu užitek.
PhamrDr. Ivana Haldová
Ivana Haldová je povoláním lékárnice a srdcem bylinkářka. O léčivé schopnosti rostlin se zajímala už během studia na farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Když se u nás na začátku 90. let začaly ve větším počtu vydávat knihy o bylinkách, kupovala je, četla a bylinky postupně nabízela svým klientům jako šetrnější možnost léčby.
„Starověká moudrost ‚Lékař léčí, příroda uzdravuje‘, je poselstvím i pro dnešní dobu,“ říká Ivana Haldová. „Kdo se chce jenom léčit a přenést zodpovědnost za své zdraví na lékaře, tomu dobře poslouží systém zdravotnictví. Ten, kdo chce být zdravý, hledá příčinu nemoci v sobě a podpoří samouzdravovací schopnost svého těla právě bylinkami a přírodními prostředky. I pro zdravé lidi platí, že špetka prevence je lepší než kilo léčby.“
Ivana Haldová se fytoterapii začala věnovat ještě důkladněji poté, co absolvovala kurz reflexní terapie u pana Jiřího Janči. Oslovil ji princip léčení příčiny nemoci – a ne pouze následků nebo vnějších projevů. „Obstarala jsem si všechny jeho dosud vydané knihy – prostudovala je, absolvovala všechny jeho další kurzy, dopisovala si s ním, a samozřejmě všechno prakticky využívala. Bylinky si sama sbírám, a mám i svou bylinářku. To však nestačí, a tak léčivky také nakupuji od prověřených dodavatelů.“
Simona Berková, Dis.
Za bylinkami z Čech až na konec světa a zpět
Jsem diplomovaná zdravotní sestra. Po ukončení zdravotní školy jsem cestovala a žila ve Skotsku a ve Francii. Nakonec jsem se vydala až do Austrálie, kde jsem strávila čtyři roky ve škole přírodních terapií, začala cvičit jógu a udělala si masérský kurs zenshiatsu.
Moje cesta k bylinkám začala po návratu do Čech. Vystudovala jsem tradiční čínskou medicínu v institutu TCM v Praze. Od čínských bylinek byl už jen malý krůček k poznávání léčivek našich, místních.
Začala jsem poznávat, sbírat a zakládat bylinkové záhony na vlastní zahradě v Českém Krumlově. Bylinky každodenně používat na přípravu čajů, výrobu mastí, voňavých olejů a samozřejmě je používám ve své kuchyni. Starám se o bylinkovou zahradu, která je otevřená veřejnosti a chodí sem na vzdělávací návštěvy i děti z místních mateřských školek, škol a gymnázií.
Miluji pohyb v přírodě a sport. Ráda běhám a jezdím na kole.
Jsem, ale hlavně lektorka jógy. Už 15 let vedu kurzy tzv.korektivní jógy. Zdravý pohyb je z mého pohledu základ pro zdravé tělo i ducha.
Ke cvičení jsem si otevřela malou praxi, kde o své klienty pečuje za pomoci bylinek a metod tradiční čínské medicíny.
1992 : ukončena Střední zdravotní škola
1992-1996 : studium jazyků – Skotsko, Francie
1996-2001 : 4-leté studium na fakultě Přírodních Terapií, Austrálie, Sydney.
2000 : ukončen kurz Kijóga trenér a Zenshiatsu masér.
2007 - 2010 : studium Tradiční čínské medicíny, Praha
Od roku 2001 vedu kurzy KI jógy v Č.Budějovicích
