Popis:
Vytrvalá, až 50 cm vysoká mléčící bylina. Lodyha bez listů, lysá a ronící mléko, které zanechává na kůži hnědé skvrny. Listy v přízemní růžici velmi variabilní (laločnaté, zubaté, peřenoklané). Květy v jednotlivých úborech na dutých stvolech, jen jazykovité květy, žluté, zákrovní listeny nazpět ohnuté. Kořen kůlový, dlouhý a tlustý. Kvete v IV až VIII.
Stanoviště:
Louky, pastviny, okraje cest a polí, zahrady, dvory, meze, rumiště, ... , téměř všude.
Rozšíření:
V ČR velmi hojná, roste v celé Evropě a v západní Asii nebo snad v celém mírném pásmu Eurasie.
Léčitelství:
Kořen pampelišky obsahuje hořčiny lactopicrin, taraxacin a taraxasterin, tříslovinu, inulin (na podzim až 40%, ale na jaře jen okolo 2%), triterpeny taraxasterol a taraxerol, cholin, třísloviny, inosit, steroly, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk (až 25%) fytoncidy a minerální látky (zejména měď, draslík a mangan), v mladých listech je obsaženo navíc značné množství vitaminu C a kyselina křemičitá, v květech jsou přítomny flavonoidy, karotenoidy, silice aj. Obsah inulínu je největší na podzim, obsah taraxacinu v červenci a září.
Sbírá se kořen (Radix taraxaci), někdy list (Folium taraxaci) nebo nať s kořenem (Radix taraxaci cum herba), velmi zřídka i květní úbory. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem (březen, duben), po omytí se rychle suší ve stínu nebo i na slunci, případně za umělého sušení při teplotách do 50 °C. Nedostatečně usušený kořen snadno plesniví, naopak suché kořeny bývají napadány červy nebo myšmi (proto skladovat v dobře uzavřených nádobách).
Droga povzbuzuje trávící orgány, působí mírně močopudně a žlučopudně a celkově je považována za posilňující prostředek s příznivým účinkem na metabolismus. Příznivě ovlivňuje funkce jater, žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Dále ji lze použít při léčbě močových kamenů, napomáhá při cukrovce (snižuje hladinu krevního cukru), při chronické únavě, při opuchlých lymfatických žlázách, při zvětšení sleziny, působí proti degeneraci kostí a chrupavek, pomáhá vyvolat menstruaci. Doporučuje se i při zánětu močových cest, žloutence, horečnatém střevním zánětu nebo zánětu žaludeční sliznice, při zácpě.
Užívá se obvykle ve formě odvaru, který se připravuje z jedné čajové lžičky kořenové drogy na 100 ml vody, vaří se asi 1 minutu, pije se 2x až 4x denně po 200 ml. Lze podávat i ve formě čerstvé šťávy z kořenů, podává se 4x denně po 1 až 2 čajových lžičkách. Zevně se někdy užívá proti nežidům či na hemeroidy.
V Antice byla šťáva z pampelišek užívána jako prostředek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, jejím mlékem se léčily záněty očí. Avicenna léčil čerstvou šťávou vodnatelnost a překrvení jater.
Další užití:
Mladé listy, které ještě neobsahují mléko, lze použít jako jarní salát se značným množstvím vitamínu C, který je vhodný zejména pro diabetiky (obsah inulínu). Pražené kořeny lze použít jako náhražku kávy stejně jako kořeny čekanky. Z rozkvetlých úborů se může připravovat pampeliškové víno nebo pampeliškový med.
celostní medicína
Narodila jsem se v roce kovového psa v severočeském Chomutově.
Po prodělání běžných dětských nemocí a absolutoriu základní školy a gymnázia vedla má cesta na Pedagogickou fakultu, obor matematika-biologie. Studium mě bavilo, ale stále jsem měla v zádech ještě něco jiného... O prázdninách jsem chodila na brigády do nemocnice a má touha být poblíž lékařskému řemeslu rostla.
A pak jsem se rozhodla... a podala přihlášku na medicínu. Ukončila jsem úspěšně dva roky studia na PřF poslední zkouškou z “brouků” a zároveň složila přijímací zkoušky na 1. lékařskou fakultu UK v Praze. A pak začalo studium a studium a zase studium...
Náročných a přitom krásných šest let na medicíně a nad knihami jsem zakončila promocí a nastoupila do své první práce - Psychiatrické léčebny v Písku. Byl to najednou jiný svět. Praxe byla úplně jiná než knihy. Pak pracovně následovala změna - Nemocnice v Českých Budějovicích a pak mateřská dovolená.
Zastavila jsem poněkud svůj pracovní běh a podívala se dozadu... a dopředu... A přemýšlela, kudy jít dál.
Během studia medicíny jsem se začala zajímat o východní nauky a následně studovala Tradiční čínskou medicínu. Byl to fascinující svět, filosoficky mě velmi blízký. A možnost vidět najednou dvě medicíny - tolik vzdálené, a přitom tolik podobné.
Během již zmíněné mateřské dovolené jsem svůj život a vzdělání obohatila nejen o mateřské povinnosti, ale i o čtyřletý sebezkušenostní výcvik v rodinné terapii se zaměřením na psychosomatku. Byla to velmi zajímavá zkušenost jak profesní, tak osobní.
Po mateřské dovolené jsem ale zpět do nemocnice již nenastoupila. Nedokázala jsem se již po nabytí vědomostí a zkušeností z TČM a psychosomatky vrátit do systému, kde bych předepisovala léky a byla klasickým psychiatrem. To už mi prostě nešlo.
Shodou okolností mi byla nabídnuta práce na Klinice TČM na Hluboké n/Vlt, kterou jsem přijala a nastoupila tam jako terapeut TČM. Pronikala jsem do tajů bylin a akupunktury a hledala recepisy a terapeutické nápady pro své klienty. V roce 2008 jsem se osamostatnila, z kliniky odešla a otevřela si vlastní terapeutickou praxi v Českých Budějovicích.
Prvním pilířem mé práce jsou individuální terapie v rámci ordinace, kde řešíme problematiku různorodých onemocnění a potíží (hlavně chronických) z hlediska čínské i západní medicíny, s přihlédnutím k psychosomatice a s podrobným rozborem dietetických návyků.
Výsledkem je pak pochopení souvislostí onemocnění, doporučení z hlediska úpravy stravy, aplikace bylin, režimová opatření a případně akupunktura.
Druhým pilířem jsou semináře, přednášky a workshopy, které probíhají jednak v rámci Akademie léčivé výživy v Praze, dále v rámci Školy přírodních terapií v České Krumlově, na JČU v Českých Budějovicích a nově v rámci mého vlastního projektu “Dejte si své zdraví do souvislostí” v Českých Budějovicích a výhledově i v Praze.
Připadá mi velmi smysluplné ukazovat lidem souvislosti co se jejich těla a duše týká a mít radost z toho, jak potom dokážou sami hledat cesty k opravdovému zdraví a osobní síle.
Třetím pilířem je práce na sobě samé, neb jsem v průběhu let často bolestně zjistila, že pokud chci někoho vést a pomáhat mu, sama musím být pevná, ve svém středu a mít dostatek energie, abych měla co nabídnout ve smyslu “můžete se o mě opřít”. V rámci sebepéče relaxuji v lese, běhám po horách, medituji v chůzi, pobývám se svými dětmi, přáteli, se psem a sama se sebou a jsem vděčná za dary, které ke mně přicházejí.
MUDr. Zbyněk Mlčoch je lékař, který se ale už od svých 14 let se věnuje s přestávkami léčivým rostlinám. Rád si o nich čte a má knihovnu, která aktuálně čítá kolem 80 knih jen s touto tématikou. Rád o sobě ale říká, že je praktik, protože každý rok už na konce zimy vyráží do přírody a pokukuje co kde roste. Od března pak prochází louky, mokřady, okolí potoků, lesy a mapuje bylinkový terén. Byliny suší, dělá z nich tinktury, oleje a v poslední době experimentuje i s mastmi a eseniálními oleji. Aktuálně se snaží postupně poodhalit svět léčivých dřevokazných hub a chtěl by být po vzoru slavného bylináře Pavla Váni časem schopen bylinami pomoci i nemocným zvířatům. V roce 2015 Zbyněk založil velký bylinkový web www.BylinkyProVsechny.cz , který aktuálně čítá kolem 2500 stránek s již osmimilionovou návštěvností. Jeho web obsahuje nejen účinky českých a cizokrajných rostlin, ale také stovky receptů na jejich zpracování. Součástí stránek je i poradna, kam přichází každý měsíc zhruba sto dotazů. Se Zbyňkovým portálem dlouhodobě spolupracuje botanička, která pomáhá lidem identifikovat rostliny. Co se týče činnosti pro zájmovou veřejnost, od minulého roku pořádá bylinkové přednášky. Letos připravuje dva víkendové kurzy s vycházkami do přírody a ochutnáváním bylin z volné přírody. Sám ale uznává heslo „vím, že nic nevím“ a proto chodí na bylinkové přednášky a kurzy svých kolegů, kde se často dozví nové zkušenosti svých kolegů.
Co o sobě říká?
“Mou vášní je být v přírodě s rostlinami, cítit jejich přítomnost a vůni. Léčivky mám v oblibě i protože vím, že opravdu fungují a pomáhají. Jde jen o to, vědět kterou rostlinu vzít a dát nemocnému pacientovi. A v praxi zažívám nejednou okamžiky, kdy si klasická medicína ´láme zuby,´ zatímco byliny jsou schopny často bravurně zabrat a pomoci. Vynikající efekty mají např. v oblasti gynekologie, porodnictví, kožní, srdečně cévních, neurologických a nebo třeba autoimunitních onemocnění.
Lidé mne často chválí, že jim radím a pomáhám, ale podle mého názoru by měli daleko více chválit hlavně rostliny. To ony jsou ten velký zázrak a dar, který máme povětšinou zdarma v naší přírodě.“
Domácí lékař
Medicína Hildegardy z Bingenu
Zvěrolékařka
Bylinářství a botanika
Za bylinkami z Čech až na konec světa a zpět
Moje dva životy
